Haló, je tam někdo?
Ne, ještě nemřeme.
Několik
jiných aktivit a málo glosovatelných povídek bylo toho příčinou, že
jsme se na delší dobu odmlčely, a já musím přestat číst ty knihy z
přelomu století, nebo začnu mluvit archaicky, porád!
No, zase jako protilátka k povýdeškám je to dobrý...
Ale abych vás nezdržovala.
Račte
se připoutati, naše jízda začíná. Dovolujeme si vám představiti novou
glosu, jejíž originál není zcela beznadějný, nicméně několik
glosuvhodných podrobností skýtá...
Pardon, pardon.
Představuje se
Na dlažební kostky dopadaly velké, těžké kapky. Ten den bylo v Londýně obzvlášť ohavné počasí, a to byl začátek června. (Nerada beru autorce iluzi, ale to je pro Londýn úplně normální počasí.) Po Příčné ulici pomalu (??? Je hnusně. Prší. Určitě je i zima. A ona se pomalu prochází a kochá se?! Je to třeba Angličanka. Nebo Skotka, nediv se.) kráčela šestnáctiletá dívka jménem Crysanie (zvedněte ruku, komu to jméno evokuje hlodavce)(zvedá ruku) a z dlouhých černých vlasů jí odkapávala voda. Byla promoklá až na kost a nevěřícně se rozhlížela kolem. (Zase na druhou stranu Britové obecně jsou jaksi vodoodpudiví. Ze by nebyla Britka?)
Z knih věděla, že Příčná ulice je největší a nekouzelnější obchodní centrum kouzelníků v Anglii. (Jeden velkej kouzelnej obchoďák) Teď byla prakticky vylidněná (Kdo, hrdinka nebo ulice?), většina výloh byla zabedněná, některé obchody dokonce vysklené a vykradené.Lidé tu chodili ve skupinkách a většinou zahalení v kápích (a také určitě šokovaně zaznamenala, že semtam se vyskytl i deštník!)(nebo pláštěnka). Budilo to skutečně strašidelný dojem.
Crysanie se opřela o mokrou stěnu nejbližšího domu. Před chvíli vylezla z Gringottovy banky, kde po dlouhém handrkování se skřety směnila mudlovská eura za kouzelnické peníze. Chtěli po ní nehoráznou přirážku, a nakonec jí nepomohlo ani když jim řekla, že jsou "merdes". (Chvilka konzultace - ne, takhle opravdu Francouzi nenadávaj. A mně to přišlo hnedka divný.) Asi nevěděli, co to znamená... (nebo možná právě proto, že to věděli - sprosté nadávky nepatří zrovna mezi kouzelná slůvka, vzbuzující v komkoliv laskavost a ochotu pomoci či vyhovět) A nebo ji ignorovali.
Nakonec se Crys vydala k Děravému kotli. Už tu mokne dost dlouho (i když proč vlastně, zůstane navždy tajemstvím)(Potřebovala se osprchovat a neměla kde, no).
V hostinci bylo také jen pár lidí. Sedla si k baru. Během vteřiny se k ní přišoural bezzubý hostinský.
"Tom, k vaším dlouhým službám. Čím mohu posloužit ?!" řekl a horlivě se na ní usmál. Asi aby zamaskoval ten naprosto nepochopitelný vykřičník za otazníkem)
"Hrnek čaje... jakéhokoliv." odvětila Crysanie.
Pozorovala ho, jak vytáhl hůlku a třikrát s ní klepl o nejbližší šálek (s hygienou to tam šlo poslední dobou zjevně trochu z kopce). Ten byl v okamžiku plný horké voňavé tekutiny. Přisunul ho ke Crys. (Proč se mi vybavil jed na krysy?)(protože ho chceš podvědomě použít?)
"Díky... Poslední dobou asi moc zákazníků nemáte, co?" řekla a usrkla z šálku.
"To víte.... je to těžká doba."
"Snad bude někdy zase líp..." řekla potichu. "Slyšela jsem už něco o tom, co se tady děje. Do Anglie jsem ale dorrchaazila dnes ráno a netušila jsem, že je to tu tak hrrchozné." odvětila Crysanie. (za "odvětila" si začnu dělat čárky; zvlášť když odvětila a nikdo se jí neptal, laskavý čtenář si nadále povšimne vsuvky s přízvukem, který se záhadně objevil pouze v této větě a do konce kapitoly už bude hrdinka mluvit opět perfektně normálně)(Kolik bodů strháváš za tečku v přímé řeči?)
"A předpokládám, že jste dorazila z Francie?" pousmál se Tom nad jejím přízvukem.
Crysanie se zasmála. "Nemluvila jsem anglicky už několik let...musím si na to zase zvyknout."
Do lokálu zafoukal průvan - otevřely se dveře a vstoupili dva muži zahalení v černých kápích. Tomův výraz náhle ztvrdnul. "Být vámi, moc si nezvykám.... každý kdo může, se odsud snaží dostat co nejrychleji pryč. Kolem se toulají nehlídaní glosátoři! Vraťte se do Francie, dokud to ještě jde!"
Crys zavrtěla hlavou.
"A co vás tady tak drží? Ať je to cokoliv, určitě to není důvod nechat se zabít....." zašeptal.
Crysanie se chvíli dívala do svého hrnku a pak odpověděla. "Tečky. Čím víc, tím líp!"
"Přijela jsem, abych někoho našla... Někoho důležitého. A dokud ho nenajdu, neodejdu. Vy tady potkáte hodně lidí, že? Možná byste o něm mohl něco vědět..." podívala se na něj s nadějí v očích.
Tom si odkašlal a řekl: "Ptejte se... Jsem tu už víc jak padesát let, třeba vám pomůžu."
Crysanie se usmála. "Myslím, že byste si tuhle osobu měl pamatovat, má totiž stejné jméno. (Stejné jako kdo? Nebo to snad má naznačit, že si dotyčný své jméno překvapivě co pět let nemění?) Ten, koho hledám, se jmenuje Tom Marvolo Riddle." (Hm, aha, tak tenhle jo. Ale jinak tady o něm určitě neslyšeli.)(To je možná podvědomá, nicméně vykradačka Brumbálovy řeči z šestého dílu. A v českém znění je to Tom Rojvol Raddle.)(kušuj, ona je přece Franchouuska, vchíš?)(Francouzsky je to Tom Elvis Jedusor... fakt! :D)(Tak Elvis přece jen žije!)
Z knih věděla, že Příčná ulice je největší a nekouzelnější obchodní centrum kouzelníků v Anglii. (Jeden velkej kouzelnej obchoďák) Teď byla prakticky vylidněná (Kdo, hrdinka nebo ulice?), většina výloh byla zabedněná, některé obchody dokonce vysklené a vykradené.Lidé tu chodili ve skupinkách a většinou zahalení v kápích (a také určitě šokovaně zaznamenala, že semtam se vyskytl i deštník!)(nebo pláštěnka). Budilo to skutečně strašidelný dojem.
Crysanie se opřela o mokrou stěnu nejbližšího domu. Před chvíli vylezla z Gringottovy banky, kde po dlouhém handrkování se skřety směnila mudlovská eura za kouzelnické peníze. Chtěli po ní nehoráznou přirážku, a nakonec jí nepomohlo ani když jim řekla, že jsou "merdes". (Chvilka konzultace - ne, takhle opravdu Francouzi nenadávaj. A mně to přišlo hnedka divný.) Asi nevěděli, co to znamená... (nebo možná právě proto, že to věděli - sprosté nadávky nepatří zrovna mezi kouzelná slůvka, vzbuzující v komkoliv laskavost a ochotu pomoci či vyhovět) A nebo ji ignorovali.
Nakonec se Crys vydala k Děravému kotli. Už tu mokne dost dlouho (i když proč vlastně, zůstane navždy tajemstvím)(Potřebovala se osprchovat a neměla kde, no).
V hostinci bylo také jen pár lidí. Sedla si k baru. Během vteřiny se k ní přišoural bezzubý hostinský.
"Tom, k vaším dlouhým službám. Čím mohu posloužit ?!" řekl a horlivě se na ní usmál. Asi aby zamaskoval ten naprosto nepochopitelný vykřičník za otazníkem)
"Hrnek čaje... jakéhokoliv." odvětila Crysanie.
Pozorovala ho, jak vytáhl hůlku a třikrát s ní klepl o nejbližší šálek (s hygienou to tam šlo poslední dobou zjevně trochu z kopce). Ten byl v okamžiku plný horké voňavé tekutiny. Přisunul ho ke Crys. (Proč se mi vybavil jed na krysy?)(protože ho chceš podvědomě použít?)
"Díky... Poslední dobou asi moc zákazníků nemáte, co?" řekla a usrkla z šálku.
"To víte.... je to těžká doba."
"Snad bude někdy zase líp..." řekla potichu. "Slyšela jsem už něco o tom, co se tady děje. Do Anglie jsem ale dorrchaazila dnes ráno a netušila jsem, že je to tu tak hrrchozné." odvětila Crysanie. (za "odvětila" si začnu dělat čárky; zvlášť když odvětila a nikdo se jí neptal, laskavý čtenář si nadále povšimne vsuvky s přízvukem, který se záhadně objevil pouze v této větě a do konce kapitoly už bude hrdinka mluvit opět perfektně normálně)(Kolik bodů strháváš za tečku v přímé řeči?)
"A předpokládám, že jste dorazila z Francie?" pousmál se Tom nad jejím přízvukem.
Crysanie se zasmála. "Nemluvila jsem anglicky už několik let...musím si na to zase zvyknout."
Do lokálu zafoukal průvan - otevřely se dveře a vstoupili dva muži zahalení v černých kápích. Tomův výraz náhle ztvrdnul. "Být vámi, moc si nezvykám.... každý kdo může, se odsud snaží dostat co nejrychleji pryč. Kolem se toulají nehlídaní glosátoři! Vraťte se do Francie, dokud to ještě jde!"
Crys zavrtěla hlavou.
"A co vás tady tak drží? Ať je to cokoliv, určitě to není důvod nechat se zabít....." zašeptal.
Crysanie se chvíli dívala do svého hrnku a pak odpověděla. "Tečky. Čím víc, tím líp!"
"Přijela jsem, abych někoho našla... Někoho důležitého. A dokud ho nenajdu, neodejdu. Vy tady potkáte hodně lidí, že? Možná byste o něm mohl něco vědět..." podívala se na něj s nadějí v očích.
Tom si odkašlal a řekl: "Ptejte se... Jsem tu už víc jak padesát let, třeba vám pomůžu."
Crysanie se usmála. "Myslím, že byste si tuhle osobu měl pamatovat, má totiž stejné jméno. (Stejné jako kdo? Nebo to snad má naznačit, že si dotyčný své jméno překvapivě co pět let nemění?) Ten, koho hledám, se jmenuje Tom Marvolo Riddle." (Hm, aha, tak tenhle jo. Ale jinak tady o něm určitě neslyšeli.)(To je možná podvědomá, nicméně vykradačka Brumbálovy řeči z šestého dílu. A v českém znění je to Tom Rojvol Raddle.)(kušuj, ona je přece Franchouuska, vchíš?)(Francouzsky je to Tom Elvis Jedusor... fakt! :D)(Tak Elvis přece jen žije!)
Původní komentáře:
1 pašerák | 23. října 2011 v 22:16 | Reagovat
Za odbornou pomoc v jazyce francouzském děkujeme Zuzce :)
Elvis? Elvis?! :D No pomoc.
Je super, že se tu po - chvilka počítání na prstech - osmi měsících objevila další glosa! Málem jsem nevěřila vlastním očím... Hodláte se vrátit k pravidelnější činnosti? :)
Je super, že se tu po - chvilka počítání na prstech - osmi měsících objevila další glosa! Málem jsem nevěřila vlastním očím... Hodláte se vrátit k pravidelnější činnosti? :)
Elvis? Fakt? Tak ten konec zabil jakékoli mé
případné komentáře. Jdu koukat na Doktora Who, to mi zase vrátí řeč (a
donutí mě to poslintat si oblečení)
Neuvěřitelné se stalo skutkem! Další glosa je na světě! Volejte sláva a tři dny se radujte!
Zajímá mě, jestli zvláštní francouzština není třeba způsobena tím, že hrdinka pouze předstírá, že je Francouzka, a zneužívá chabých jazykových znalostí britských kouzelníků, aby je v tom přesvědčení utvrdila.
Zajímá mě, jestli zvláštní francouzština není třeba způsobena tím, že hrdinka pouze předstírá, že je Francouzka, a zneužívá chabých jazykových znalostí britských kouzelníků, aby je v tom přesvědčení utvrdila.
Carrie: Ano, doufejme, potřebuju trochu dokopat Ness ;)
Nechce psát popis postavy, a dokonce ani nechce, abych ho dokončila já!
Nechce psát popis postavy, a dokonce ani nechce, abych ho dokončila já!
chá!
hurá, glosa
u Voldyho jsem si poprskala monitor...
u Elvise podruhé
jen to na nás hrňte
hurá, glosa
u Voldyho jsem si poprskala monitor...
u Elvise podruhé
jen to na nás hrňte
Welcome back! A začali jste krásně BD.
A to ještě nevíš, že možná nebude Prsten moci... Jste z Brna? Jedete do Prahy na Fancity? Nestyďte se a hlašte se!
Ness a nešel by třeba zabalit a poslat poštou? No, i když s českou poštou... to aby chudák vůbec dorazil.
Jo, pohled došel? Ani nevím, jestli jsem se tě už ptala.
Jo, pohled došel? Ani nevím, jestli jsem se tě už ptala.
Koukala jsem, že problém je taky v tom, že Prsten není v Brně.
Ness, třess sse, mám vyhlídnuto další ďýlko ;)
Ness, třess sse, mám vyhlídnuto další ďýlko ;)
Já vám nevím, holky. Originál jsem četla a
přežila to ve zdraví, což světčí o tom, že to zas taková hrůza není.
Taky mi některé glosy připadaly nadbytečné nebo aspoň trochu
putničkářské, jako ty komentáře k počasí (i když je fakt, že na začátku
června není déšť nijak zvlášť divnej nenej v Londýně, ale i u nás -
Medardova kápě. Na druhou stranu mi nepřipadá divný ani to, že se člověk
v dešti spíš malátně plouží než aby uháněl.) Pár zajímavostí se tam
najde, to jo, třeba hlodavcoidní jméno, slečnino přesvědčení, že
směnárníky přesvědčí tím, že je bude urážet (cizojazyčně k tomu), nebo
hostinský ingorující pravidla hygieny. Jo a afektovaný přízvuk cizinky?
(pokud to není Angličanka, co se vrátila ze zahraničí a mluví špatně
rodnmou řečí, jako některé modelíny po roce v Americe). Vypadá to, že by
z toho mohla být zajímavá Mařka, pokud to ovšem hodlá mít pokračování.
Zatím mě teda ze všeho nejvíc odrovnal ten Voldemort Elvis. Propána, zaplaťpámbu za bratry Medky, kteří jsou přece jen jakžtakž soudní.
Zatím mě teda ze všeho nejvíc odrovnal ten Voldemort Elvis. Propána, zaplaťpámbu za bratry Medky, kteří jsou přece jen jakžtakž soudní.
Oh god... ano, dlouho jsem nezabloudila na blog... oh god... ten přízvuk na pět vteřin je ftipnej.
Elvis rulez!
Elvis rulez!
Esclarte: Jo, není to nějaká extra hrůza, ale je to glosovatelný. Teda tahle kapitola. Další už třeba nebude.
Ona to byla velká úleva po záplavě věcí, které byly tak děsné, že se ani glosovat nedaly, přijít na tohle.
Je to tu jako jednorázovka, s pokračováním nepočítáme, pokud se v dalších kapitolách povídka nějak kreativně nezhorší.
Ona to byla velká úleva po záplavě věcí, které byly tak děsné, že se ani glosovat nedaly, přijít na tohle.
Je to tu jako jednorázovka, s pokračováním nepočítáme, pokud se v dalších kapitolách povídka nějak kreativně nezhorší.
Jo, mimochodem (nevím, kam to jinam napsat,
když na potterwebu už to asi všem může být ukradené) jsem si dost
opožděně uvědomila, že glosátorský kodex potřebuje doplnit. Bylo by
dobré nějak podchytit tendence glosátorek k, abych tak řekla, přehnanému
projevování vlastní osobnosti. Něco už tam je, ale teď mám na mysli
třeba poznámky typu "jé, to je můj Severousek" a "fuj, zas ten Červíček"
a podobně, prostě hodnocení nikoli veledíla, ale samotné předlohy. A
potom všechny ty superelitní zbraně, jak o nich byla řeč v článku
červené, a vůbec poznámky, jak se glosátorka sebere a jde na tu Mařenu.
Prostě glosátorské sebestylizace.
Jen mě zatím nevypadá, jak to inteligentně vyjádřit v jednom dvou bodech.
Jen mě zatím nevypadá, jak to inteligentně vyjádřit v jednom dvou bodech.
Na FF plánuju přednášku o tom, jak glosovat a čemu se vyhnout. Nemáš nějaké konkrétní příklady?
Sebestylizace podle mě do určité míry nevadí, ale nesmí se překročit určitá hranice. Pak už to nejsou glosy, ale PPC (vraždění Mařen pro zachování kánonu) a to jde taky napsat dobře nebo špatně. Ale nejsou to glosy a nemělo by se to směšovat.
Vůbec co jsem viděla anglické glosy (teda MST, jak tomu říkají), tak musím říct, že jejich průměr je hluboko pod úrovní, na kterou jsem zvyklá, ale ono to bude i trochu jiným formátem.
Sebestylizace podle mě do určité míry nevadí, ale nesmí se překročit určitá hranice. Pak už to nejsou glosy, ale PPC (vraždění Mařen pro zachování kánonu) a to jde taky napsat dobře nebo špatně. Ale nejsou to glosy a nemělo by se to směšovat.
Vůbec co jsem viděla anglické glosy (teda MST, jak tomu říkají), tak musím říct, že jejich průměr je hluboko pod úrovní, na kterou jsem zvyklá, ale ono to bude i trochu jiným formátem.
Tak konkrétní příklady se mi moc nechce
uvádět, protože glosovací svět je malý a propojený. Příklady pro první
body kodexu jsou ze stránek Legilimens, kde je to jednoznačně mizerné a
navíc psané s jasným úmyslem povídky co nejvíc shodit, ať jsou dobré
nebo špatné.
No ale jde mi v zásadě o to, že glosy by měly tak nějak vyjadřovat názor myslícího člověka, kterej si ten blábol čte. Všechno, co vyjadřuje pouze glosátorčiny osobní názory, které s blábolem bezprostředně nesouvisí, třeba vztah k té či oné postavě, mi přijde otravné. Zapovězený kabinet založily dvě bytosti, které se nijak netají s tím, že jsou celé pryč ze Snapea, a přesto si jejich glosy může užívat i naprostej nesnapeař jako já. Protože se v nich pouze kritizuje, co z téhle postavy dělají pisatelky ff, a chybí řeči typu Severusek je MŮJ!!! a podobně.
S jednou výjimkou, která by se tedy dala uvést jako příklad toho, co by se nemělo dělat. V jedné mařenárně se nová bradavická učitelka zhroutí na schůzi profesorského sboru a Snape jí má dát léčivý lektvar. Což je komentováno slovy "mně kdyby si Snape vedl do kabinetu, tak taky omdlím" (přibližná citace. Tahle poznámka je podle mě naprosto zbytečná a glosátorce prostě ujela.
To je jedna věc. Druhou je ta stylizace glosátorek. Myslela jsem tím různé ty poznámky typu "tady jsem, brousím sekeru a jdu na tu Mařku." Mozkomorky se sice na svých stránkách stylizují jako mozkomorky, ale do glos se to skoro nedostalo, nanejvýš sem tam poznámka typu "vsadím mozkomoří hábit, že...", a tak je to podle mého správně. Pokud glosátorku neznám - a třeba i pokud ji znám - může mi být celkem ukradené, jak si představuje sama sebe coby udatnou bojovnici s Mařenou a nezajímá mě, jak hlásá, že jde na věc - chci, aby prostě na věc šla a Mařenu rozsekala dobře mířenou palbou sarkastického humoru sloučeného se smyslem pro realitu. Jde prostě o to, aby glosátorka psala k věci a nepředváděla se. Ale furt mě nenapadá, jak to shrnout stručně a inteligentně.
No ale jde mi v zásadě o to, že glosy by měly tak nějak vyjadřovat názor myslícího člověka, kterej si ten blábol čte. Všechno, co vyjadřuje pouze glosátorčiny osobní názory, které s blábolem bezprostředně nesouvisí, třeba vztah k té či oné postavě, mi přijde otravné. Zapovězený kabinet založily dvě bytosti, které se nijak netají s tím, že jsou celé pryč ze Snapea, a přesto si jejich glosy může užívat i naprostej nesnapeař jako já. Protože se v nich pouze kritizuje, co z téhle postavy dělají pisatelky ff, a chybí řeči typu Severusek je MŮJ!!! a podobně.
S jednou výjimkou, která by se tedy dala uvést jako příklad toho, co by se nemělo dělat. V jedné mařenárně se nová bradavická učitelka zhroutí na schůzi profesorského sboru a Snape jí má dát léčivý lektvar. Což je komentováno slovy "mně kdyby si Snape vedl do kabinetu, tak taky omdlím" (přibližná citace. Tahle poznámka je podle mě naprosto zbytečná a glosátorce prostě ujela.
To je jedna věc. Druhou je ta stylizace glosátorek. Myslela jsem tím různé ty poznámky typu "tady jsem, brousím sekeru a jdu na tu Mařku." Mozkomorky se sice na svých stránkách stylizují jako mozkomorky, ale do glos se to skoro nedostalo, nanejvýš sem tam poznámka typu "vsadím mozkomoří hábit, že...", a tak je to podle mého správně. Pokud glosátorku neznám - a třeba i pokud ji znám - může mi být celkem ukradené, jak si představuje sama sebe coby udatnou bojovnici s Mařenou a nezajímá mě, jak hlásá, že jde na věc - chci, aby prostě na věc šla a Mařenu rozsekala dobře mířenou palbou sarkastického humoru sloučeného se smyslem pro realitu. Jde prostě o to, aby glosátorka psala k věci a nepředváděla se. Ale furt mě nenapadá, jak to shrnout stručně a inteligentně.
Nezlobte se na mě, holky, ale tohle skoro
vypadá, jako byste chtěly názorně předvést, jak se glosovat nemá. Ano,
hrdinka má blbý jméno. Ano,je tam jedna chyba. To by bylo eventuelně na
jednu až dvě glosy.
Ten zbytek je bohužel křečovité a násilné vytváření problémů tam, kde nejsou. Autorka na první (!) pokus možná nevytvořila dokonale vybroušený a duchaplný text, ale čte se to docela příjemně a žádné zhovadilosti proti logice nebo stylistice tam prostě nejsou.
Skoro bych řekla, že toto je návod, jak zkazit průměrnou povídku snadno a rychle. Nikdy by mě nenapadlo, že máte tohle zapotřebí, a je mi to docela líto.
Ten zbytek je bohužel křečovité a násilné vytváření problémů tam, kde nejsou. Autorka na první (!) pokus možná nevytvořila dokonale vybroušený a duchaplný text, ale čte se to docela příjemně a žádné zhovadilosti proti logice nebo stylistice tam prostě nejsou.
Skoro bych řekla, že toto je návod, jak zkazit průměrnou povídku snadno a rychle. Nikdy by mě nenapadlo, že máte tohle zapotřebí, a je mi to docela líto.
Žádné komentáře:
Okomentovat